Kdo jsem....

Jmenuji se Světlana, říkám si Bomberunka a moc moc vás vítám na svých stránkách ♥.

Jsem obyčejná žena, manželka, máma tří dětí, dnes už dvou dospělých dcer a patnáctiletého syna. A taky už jsem babičkou tří krásných vnoučat. Stejně jako vy si prožívám svoje životní radosti a starosti. A ani mě se nevyhýbaly a nevyhýbají malé či velké bolesti. A jedna taková, při které moje duše velmi plakala, mě před pár lety přivedla na andělský seminář, na kterém jsem svoji bolest pochopila, přijala jsem ji jako velikou zkušenost, která mě nasměrovala více mezi vás všechny, pro které s láskou kreslím osobní obrázky. Už jako malá jsem moc ráda kreslila a hlavně, kreslila jsem tak "nějak jinak"…  Chtěla jsem malovat a mým tajným dětským snem bylo...stát se malířkou. Tehdy jsem netušila, že jsem do vínku dostala dar, se kterým je potřeba s láskou a pokorou zacházet.  Moc, opravdu moc, za něj děkuji. Taky jsem obdivovala každého, kdo se zabýval minulými životy, tajně jsem doufala, že i já jednou budu moct takto nahlížet do minulosti. Že budu ve svých rukách vnímat energii, která harmonizuje a pomáhá.                                                                        

A že jednou budu moct říct, že jsem hrdá na titul

♥"malířka andělských obrazů, regresní terapeutka a čarodějka"♥. 

       Moje dávné sny a tajná přání se před pár lety proměnily ve skutečnost.

Věřte nebo ne....přání a sny se opravdu plní :)♥:).

Je třeba velmi poděkovat právě mému osobnímu prožitku velké bolesti, díky kterému jsem našla svoji cestu k sobě...díky kterému jsem mohla potkat skvělé bytosti.....pro mě v danou chvíli neocenitelné pomocníky.. Kytičku, Lenku, Bohunku, Evičku, Esterku, Verunku .. a spoustu dalších ♥.

Je třeba velmi poděkovat mému muži, mým dětem, mým rodičům a mojí celé rodině a mým blízkým přátelům, kteří mi v ten správný čas "otevírají" oči :).

Takže ještě jednou...

Všem těm, kdo byli nebo jsou v daném okamžiku v blízkosti mé duše..... patří jedno veliké obrovské ♥DĚKUJI♥

Svůj život jsem zásadně přehodnotila, začala jsem se mít ráda taková, jaká jsem, se všemi klady i zápory… Nějakou dobu trvalo, než jsem si zvykla, ale teď se na sebe každé ráno dokážu s láskou kouknout do zrcadla a popřát si krásný den :). Naučila jsem se odpouštět sobě i druhým. A někdy to bylo opravdu těžké. Naučila jsem se, že každá "špatná" zkušenost, kterou zvládneme s nadhledem, nás posouvá o krůček dál, a když ji nezvládneme a snažíme se ji obejít, tak k nám dojde zpoza rohu znovu.  A víte co? Ona totiž žádná zkušenost není špatná. Je přesně taková, jakou máme prožít, abychom pochopili, abychom se mohli poučit a hledat další krok na své cestě...na své cestě k sobě samotnému. A tak to prostě je a tak to funguje. Někdy to jde lépe, někdy hůř, ale když opravdu chceme, tak to zvládneme. A můžeme být na sebe pyšní...

S každým novým člověkem, který ke mě přichází, se učím víc a víc být sama sebou...v každém přítomném okamžiku. A je jedno, jestli je to rodina, přátelé, klienti nebo "náhodní" známí. Děkuji za každého, koho v životě potkám, děkuji za svoje přátele a taky za ty, kdo mě moc "nemusí". Děkuji za každou emoci, kterou prožívám.

♥ Žít tady a teď, být sama sebou...tohle je to, co jsem našla a co chci žít....tak to právě teď cítí moje srdce ♥.

Přeji vám všem, abyste si i vy našli tu svoji cestu…♥

S láskou vám světlankujuuuu… ♥